Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Sedí dva rybáři u jezera kdesi na Sibiři. V tom se jeden zamyslí, ukáže na východ a prohlásí: „Jo, jo, patnáct tisíc kilometrů tímhle směrem leží San Francisko.“ Ten druhý se zamyslí: „Patnáct tisíc kilometrů... To musí být pěkná díra.“