Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Host v restauraci si objednal guláš. Vrchní mu položil na stůl talíř a vedle talíře knihu přání a stížností. „Žádnou knihu jsem nechtěl,“ podivil se host. „Já jen, abych nemusel chodit dvakrát.“