Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Do zámečnické dílny nastoupil nový zámečník. Mladý frajer, těsně po vyučení. Mistr si ho zkoumavě přeměřil a pak se zeptal: „Tak, co vlastně umíš?“ „Absolutně všechno, pane mistr,“ odpověděl frajer s rukama v kapsách. „Jó… Tak mi přepiluj kouř z mojí cigarety.“ „Klidně, pane mistr, ale musíte mi ho upnout do svěráku…“