Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Učitel povídá žákovi: „Takže máš staršího bratra! To je určitě takový flákač jako ty!“ „Máte pravdu, pane učiteli!“ „A čím je ten budižkničemu?“ „Učitelem.“