Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Výpravčí dal znamení a vlak se rozjel. V tom okamžiku vběhnou na peron tři muži. První naskočí, pomůže i druhému, ale třetí už to nestihne. Podívá se za odjíždějícím vlakem a rozesměje se. „Co je vám k smíchu?“ ptá se výpravčí. „No, mě ujel vlak, ale tamti dva mě přišli jen vyprovodit.“