Být jako kámen


Znáte to, někdy, když se jdete v létě v přírodě koupat, tak vás do chodidel tlačí ostré hrany kamenů.
(Zejména v Kurovickém lomu. Mohou i pořezat chodidlo.) V jiných vodách jsou na břehu a na dně
ploché oblázky, které nás nezraní. Jsou již omleté tekoucí vodou. Jsou starší.
Tak i my jsme během života omíláni jako kameny. Mladí lidé k obhájení byť dobrých zásad používají
často slova, která mohou zranit srdce tak jako ostrý hrot kamene může zranit tělo. Člověk zasažený
ostrým slovem většinou nemá touhu poslechnout.
Je dobré nechat se „vodou života“ omlet, abychom nezraňovali svým jazykem, nepomlouvali, ale byli
vlídní a laskaví i při vyjadřování nesouhlasu. Je dobré, aby lidem bylo v naší přítomnosti dobře. Avšak
nesmíme ztratit nic ze své pevnosti. Tak jako kámen musíme být stále pevní ve svých zásadách,
alespoň v dodržování desatera, nenechat se rozdrobit na písek, který se převaluje z jednoho místa na
druhé. Musíme pevně stát, avšak jemně jako zaoblený kámen dávat najevo, že námi nikdo nepohne.
To je umění života.