Blog - Duchovní slovo

Skupince dospívajících dětí jsem na začátku setkání řekla:

Navštívila jsem svou nejlepší kamarádku. Byla téměř zoufalá:

Chodil po ulici a napichoval na klacek odpadky, papírky a nedopalky, které se válely kolem chodníku. Sbíral je do velkého černého pytle. To byla jeho každodenní práce. Lidé, kteří ho míjeli, si ho buď nevšímali anebo se mu vyhýbali. Žádní rodiče si nepřáli, aby jejich dítě "skončilo takhle". Říkali svým dětem: "Uč se, ať nemusíš sbírat odpadky." 

Navazuji na tento článek papeže Františka, který používá dopravní značky k tomu, aby nám přiblížil, čím se mám řídit nejen v dopravě, ale i v životě.

Izaiáš ve své 11.kapitole prorokuje:

Vlk bude bydlet s beránkem,
leopard ulehne vedle kůzlete;
tele se bude pást spolu s lvíčetem
a malé dítě je povede.
⁷Kráva a medvědice budou na pastvě,
jejich mláďata si lehnou společně
a lev bude žrát slámu jako dobytče.
⁸Nemluvně si bude hrát nad dírou zmije,
batole sáhne do hadího doupěte.
⁹Už žádná zloba, už žádná záhuba
nikde na celé mé svaté hoře –

Věříš tomu? Nebo je to jen obraz. Touha. Vize, která je nereálná a popírá zákony přírody? 

Papež František měl před několika dny promluvu při svěcení biskupů, a to o blízkosti. Biskup by měl být blízko Bohu, ostatním biskupům, kněžím a lidem. Zkusme vztáhnout tato slova i na sebe. Na jakou blízkost se mám soustředit právě já?

Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým. (Jan 13:35)

Poznáte nějak, jestli vás Bůh má rád? Ono se to lehko říká, ale hůř se to zakouší, aby byl člověk opravdu přesvědčen o Boží Lásce..

"Dej mi znamení své přízně" zpívá se v žalmu 86. Jaké to má být znamení? Vždyť zároveň nemáme pokoušet Boha. Ale jak poznáme, zda naše rozhodnutí jsou dobrá nebo špatná? 

Mám kamaráda, který je matematik. Se spolužačkou jsme se na vysokoškolských kolejích v jedné studovně večer při svíčce modlili. On otevřel dveře, uviděl nás, lekl se, řekl "pardon" a odešel. Za chvíli někdo zaklepal. Byl to zase on. Opatrně vešel a nesměle se zeptal" "Vy se tu modlíte? A mohl bych se modlit s vámi?"

Ona měla přes devadesát let a musela jít bydlet do domova seniorů. On byl umístěn v domově pro lidi s mentálním postižením. Matka a syn. Celý život byli zvyklí žít spolu. Potom je stáří rozdělilo.

"Komu sloužíš?"

Tuhle otázku mohl položit člověk člověku snad před více než sto lety, kdy se pracovalo "na panském", kdy byly běžné služky či děvečky v bohatších domácnostech a hospodářstvích. Ale dnes? V době automatických praček, myček a elektrických vysavačů (a "vytíračů") stále některé matky říkají "nebudu vaše služka", když si ostatní členové domácnosti příliš zvykli na pohodlí.

Ale zkusme si tu otázku položit opravdově i dnes: "Komu sloužím?" "Řídím se jen sám sebou anebo někoho poslouchám, pro někoho něco dělám, a tedy i někomu sloužím?"

Zaručený způsob jak zhubnout! Tohle musíte mít! Nejlepší návrh na rekonstrukci bytu! Tip na nejlepší jídlo! Vyhraj milion!...

Hlavně rychle a hned. Naoko výhodně. Různé firmy a různí lidé prodávají své zboží a své nápady, a lidé nakupují víc a víc, chtějí se mít líp a líp… ale ono to vytoužené štěstí většinou nepřichází. A dokonce nepřichází ani tehdy, když se nám nějaký náš sen splní. Jak to?

"... V dějinách jako v lidském životě nepřivolá lítost nazpět ztracený okamžik a tisíce let nevykoupí to, co promeškala jedna jediná hodina..."