Jednou jsem se Ježíše ptala: "Máš mě rád?" On ihned poslal svého přítele (ptáčka rehka zahradního), ten si stoupl doprostřed cesty a zakýval (ocáskem i hlavičkou) na souhlas.
Ale pak jsem měla otázek víc. A Ježíš mi už žádnou odpověď nedal. Ani jsem ho nikde neviděla, nevnímala, byl strašně daleko, vzdálený... Chtěla jsem s ním mluvit v modlitbě - nešlo to. Tak jsem mu napsala dopis. Napsala jsem mu jako příteli, který je právě daleko. Napsala jsem mu o tom, co dělám a co prožívám. A že mi tu chybí. Až po letech jsem se dověděla, že to, co jsem mu psala, se také může nazvat duchovní deník.
Číst dál