Ideálem krásy je v dnešní době mladistvý vzhled. Reklamy míří na to, aby lidé odstraňovali na svém těle stopy času, a také aby stále kupovali něco nového.  Výsledkem je, že lidé stále něco chtějí a jsou nespokojeni. Přispívá to ke kultuře "vyřazení", kde se i mladí lidé cítí jakoby "spotřebním zbožím na jedno použití". Těla mladých se používají v reklamách zaměřených na zisk. Znamená to, že dospělí chtějí toto "mládí" a mladistvou krásu, sílu a zdraví získat pro sebe. Neznamená to, že si váží mladých, že je mají rádi, že o ně mají starost... (papež František)

Odvažme se jít proti proudu takové společnosti. Přijměme dary mládí s láskou, a se stejnou láskou přijměme dary stáří. Každý má co nabídnout. Vychovávejme zodpovědně mladé, veďme je svým příkladem. Jestliže bude "vzor" mladých, jejich rodič, stále nespokojený se svým tělem, vráskami, šedinami... nedá dobrý příklad svým dospívajícím dětem, aby byli spokojeni se svou postavou a vážili si svého těla jako daru od Boha, chrámu Ducha svatého. 

Jestliže bude ve společnosti "kult mládí" - něco, co mladí mají a vědí, že to jednou ztratí, jak potom mají kráčet radostně vstříc dalším etapám života?... Jejich život se pak točí jen kolem toho vypadat stále mladě - člověk zůstane sice navenek mladý, ale v srdci je pak často zničený a prázdný, protože se snaží žít v iluzi. "Jsi-li věkem mladý, ale cítíš se slabý, unavený a zklamaný, popros Ježíše, aby tě obnovil. S Ním nás naděje nikdy nezklame!" (Papež František 3.109)

Pokud se staří budou "opičit" po mladých a nebudou jim ukazovat cestu, mladí nenaleznou anebo ztratí svůj životní směr a ideály. 

Přijímejme s láskou projevy stáří, úbytek sil, paměti a nabývání rozvahy a moudrosti... Nezůstávejme stát v jakési iluzi věčné mladosti. Jestliže si mladí mají vážit stáří, musí být toto stáří přiznáno, přijato, neboť jak si má dítě vážit stárnoucího člověka, který se snaží napodobit něco, co není, a je nepřirozený? Avšak ctnosti mládí jako je radost, odvaha, naděje a čistota, ty mohou vyzařovat i ze starého člověka.

Ale platí to i naopak: staří lidé by si měli vážit mladých, jejich pomoci... a také je někdy musí umět o pomoc požádat, a pak poděkovat... Tak se buduje vzájemná úcta a láska. V mnoha farnostech mladí slouží starším lidem, a tato služba přináší i mladým veliký užitek a zkušenosti. 

Papež František dále píše, že "Mládí nespočívá ve věku, ale ve stavu srdce". Srdcem máme být stále mladí, ochotní se vyvíjet, měnit, poučit... Mít čisté srdce jako děti. 

"Být mladým neznamená jenom hledat pomíjivou zábavu a povrchní úspěchy. Aby mládí v tvém životě dosáhlo svého cíle, musí být dobou velkorysého darování se, čisté oběti, odříkání, které mě něco stojí, ale které přináší plodnost." (papež Franišek, Christus vivit, 3.108) "Drazí mladí přátelé, nezaměňujte život za pohovku, neproseďte život před obrazovkou. Dejte o sobě slyšet! Riskujte, i když se zmýlíte. Nebuďte zaparkovanými automobily, ale oplývejte sny a dělejte jasná rozhodnutí! Ať váš život v ničem nepřipomíná žalostný pohled na odstavený vůz. Hoďte strach, který vás paralyzuje, přes palubu, aby z vás nebyla mumifikovaná mládež. Žijte! Věnujte se z života tomu nejlepšímu!" 

Vypadá to, že to, co říká papež mladým lidem, platí i pro celou církev, které jsme všichni součástí. Církev má být totiž také mladá v tom dobrém slova smyslu. Modleme se tedy s naším papežem Františkem:

"Prosme Pána, aby osvobodil církev od těch, kteří ji chtějí nechat zestárnout, zastavit ji v minulosti, zabrzdit ji, znehybnit.

Prosme také, aby ji osvobodil od jiného pokušení - od domněnky, že je mladá tehdy, když ustupuje všemu, co jí nabízí svět...a přizpůsobuje se... Církev je mladá, když je sama sebou. Když každý den přijímá stále novou sílu z Božího slova, z Eucharistie, z Kristovy přítomnosti a z moci jeho Ducha. Církev je mladá, když je schopná vracet se stále ke svému prameni." 

Dle apoštolské exhortace Christus vivit, KNA, 2019