Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Homílie :

V dnešním evangeliu Pán navázal na zkušenosti apoštolů z rozbouřeného moře, když kráčel po vodě, jak jsme slyšeli minulý týden. Tehdy zkoušel jejich odvahu k víře. Moc to nedopadlo. Malověrný, proč jsi pochyboval. Takže je potřeba pokačovat dále ve výuce, víra úzce souvisí s pokorou a oddaností Bohu i když jsme zoufalí jako kananejská žena. Bůh se k člověku nesklání pro příslušnost k nějakému národu, straně či společnství, ale pro víru. Kananejská žena měla doma posedlou dceru. Nikomu bych nepřál co je to za život a trápení. Myslím, že tato žena měla jasno, proto vyhledala Ježíše, když přišel do jejich končin. Věřila, že ON jí pomůže, nepochybovala  ale možná jí překvapil, že jí vůbec neodpověděl a ještě narazila na jakési NE, které u něj nebývá zvykem. Je zajimavé, že Ježíš staví lidi do různých pozic víry. Někdy to jde hladce ale někdy to jde trochu z těžka jako v tom dnešním příběhu. Učedníci jsou evidentně nervozní, když žena křičí. Pošli jí pryč. Možná by byli zaskočeni, kdyby jim řekl, vy to vyřešte. Vždyť jim daroval moc. Žena křičí a když se zdá, že to nepomáhá přišla k němu, klaněla se mu a prosila:"Pane, pomoz mi !" Neprosí za sebe ale za dceru. Opě jí Ježíš ještě zkouší ale ona je pohotová v odpovědi. Člověk, který bojuje za druhého je pohotový, ví co má říci. Boj je v této chvíli u konce. Ježíš ví, že žena má velikou víru, to byla kananejka, tedy pohanka.Vzpomeňme, pochválil víru setníka, v celém Izraelském národě nenašel takovou víru u nikoho. Víru mají lidé u kterých, bychom to nečekali. Když za někoho bojujeme, tak máme víru v Pána, že pomůže. Jakoby to šlo líp, když nám jde o druhé a ne o nás. Od té chvíle byla její dcera zdravá. Ta dcera by nic sama nesvedla v tom stavu ve kterém byla. Ale víra matky dokáže moc. Víra rodičů dokáže nejvíce. Možná bychom si mohli i my uvědomit, že sami toho moc nesvedem,ale když se za mne budou modlit druzí, tak to bude Boží.