Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!'

Homílie :

...Proč se v evangeliu píše, že Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků?
V židovství mají čísla svůj symbolický význam. Sedmička je číslo celistvosti a dokončení či
naplnění, 12 pak je symbolem vyvoleného národa. Ježíš má kolem sebe 12 apoštolů a k nim
dnes přidává dalších 72 učedníků, které posílá hlásat evangelium. Dohromady je to 84, to
znamená 7x12 lidí. V překladu z číselné symboliky to znamená, že posílá do světa celý
vyvolený národ a tímto dokončeným, naplněným, vyvoleným národem je církev.

Mezi její veliké postavy patří svatý Cyril a svatý Metoděj. Šli hlásat evangelium lidem,
kteří žili v úplně jiném prostředí a hovořili zcela jiným jazykem. Oni tam nešli jen tak bez přípravy. Dobře se připravili, podle toho, co ti lidé na Moravě potřebovali. Stejně připravoval i Ježíš své učedníky. Neposílá je bez přípravy. Až jsou připraveni, pak je pošle. A vidíme, že taková příprava přináší dobré ovoce. 

Všechno v našem životě potřebuje přípravu. My často na tomto poli děláme chybu, protože buď přípravu podceníme nebo se připravíme špatně, v tom smyslu, že lidem nutíme své vlastní nápady, když to řeknu velmi jednoduše a lapidárně. Takto Cyril s Metodějem na Moravu nepřijeli. Nevnutili jim své představy i když mohli, ale jednoduše sestoupili na jejich rovinu a uvědomili si co ti lidé na Moravě potřebují. A podle toho se připravili. Můžeme říci, že se vyprázdnili od sebe sama, aby do té prázdnoty nechali vstoupit potřeby a požadavky lidí na Moravě. Tomuto principu se říká kenoze, čili jde o kenotickou lásku. Přesně takovou nám ukazuje Bůh. Když Ježiš se zřekl sebe sama, vyprázdnil se a sestoupil na úroveň nás lidí, aniž by přestal být Bohem. Při sestoupení na naši úroveň, má srdce otevřené pro potřeby lidí a nechává vstoupit jejich požadavky do sebe sama. Přesně to udělali sv. Cyril a Metoděj. Nikdo tak nenásledoval v této kenotické lásce Ježíše, jako právě tito 2 solunští bratři.

A jestliže potřebuje církev dneška růst a rozvíjet se, pak potřebuje vstoupit do této kenotické lásky. Ta se ukazuje tenkrát i dne účinnou a přesvědčivou.