jak se říká, co nic nestojí, za nic nestojí!

Pokud naše životní úroveň bude stejná ve srovnání s ostatními lidmi se stejným příjmem, pokud si dovolíme stejný komfort, co nekřesťané, a co nám zbyde věnujeme na charitu, není to almužna či pomoc, o které mluví Pán Ježíš a která má být vlastní křesťanům. Je to jen dar, který uspokojí naše svědomí, ale není to dar vdovy, která věnovala poslední drobný peníz a Ježíš pak řekl, že věnovala nejvíc. Pokud se nestaneme radikálními křesťany, kteří VŠECHNO věnují Pánu, tak jak to řekl Ježíš bohatému mladíkovi, tak sice posloucháme slova Ježíše, ale stejně jako ten bohatý mladík od Ježíše odejdeme zarmouceni. 

Jak tedy vyrovnat cestu Pánu? Kdo je Pán? Ptáme se podobně jako zákoník, který se ptal "Kdo je můj bližní?" (Lk 10,29.36-37) A Ježíš vysvětlil příběhem, že bližní není jen příslušník mé rodiny, mé církve, ba ani mého národa. Bližní je každý. A v dalších svých slovech jde Pán Ježíš ještě dál a říká, že nejen každý člověk je bližní, ale každý člověk je jako sám Ježíš: "Cokoli jste učinili nejposlednějšímu z mých bratří, mě jste učinili." (Mt 25,40) 

Máme tedy vcelku jednoduchou práci - nemusíme hledat Pána, kterému bychom vyrovnali stezku, ani nemusíme hledat žádného bližního, máme je neustále kolem sebe! 

Jde ale o to také poznat, jakou pomoc náš bližní potřebuje, mít cit pro druhého,  schopnost říct správné slovo ve správný čas... a tyto schopnosti nezískáme sami od sebe, ale jedině když se odevzdáme cele do služeb Pána. Máme se "snažit jako by vše záleželo na nás, ale nestarat se o výsledek a důvěřovat Bohu že vše záleží na Něm". (C.S.Lewis)

Neznamená výrok "Vyrovnejte stezky Pánu, připravte mu cestu" možná toto: "Neklaďte překážky Pánu! - Dejte se mu do služby, celí, ať vás může použít." ?

Řeholní sestry Klarisky se v adventu nestýkají s žádnými lidmi, nikomu nesmí ani psát, tráví adventní čas v tichu a modlitbě. (Jako Maria při cestě do Betléma. Pokorně nesou útrapy své cesty a čekají na příchod nejpokornějšího Spasitele.) -Narozdíl od lidí, kteří tráví adventní čas utrácením, pitím punče a klábosením (nejčastěji o nepřítomných, což je většinou hřích nactiutrhání a pomlouvání).

Kdo je bližním blíž?