Májové čtení
Úvodní modlitba (každý den před májovým čtením)
Bože, na přímluvu Panny Marie, Vítězné Ochránkyně Moravy, a svatého Jana Sar-
kandra, Tě prosíme: Probuď Moravany a rozněť v nich radost z evangelia. Dej jim
pochopit, že toto je poklad cennější než jakýkoli jiný a že ten, kdo ho našel, ho musí
předávat dál. Dej všem ducha apoštolátu, mnoha mladým mužům dej povolání ke
kněžské službě a mladým ženám k zasvěcení se Kristu, aby společně budovali Tvou
Církev a horlivě usilovali o spásu duší. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Osudy zúčastněných osob
Kde se ztratily – stopy těch, s nimiž jsme se v našem vyprávění setkali? Kardinál Franti-
šek Dietrichštejn, který byl roku 1619 vypovězen ze země, se po bělohorské bitvě vrátil
a zemřel v Brně roku 1636. Měl 66 let. Bratr mučedníkův Mikuláš Sarkander se stal po
bělohorské bitvě kanovníkem v Olomouci. Zemřel roku 1622.
Jan Scintilla, městský sudí, zastával v době povstání nevděčný úřad. Proto měl být poku-
tován. Ale protože ve svém úřadě prokázal mnoho dobrého katolíkům, bylo mu odpuš-
těno. Nabídl se však dobrovolně, že zaplatí 800 zlatých kapucínům. Zemřel roku 1625.
Komisaři, kteří Jana Sarkandra vyslýchali, prchli většinou do ciziny. Ladislav Velen ze
Žerotína, předseda při prvním výslechu, padl na bojišti ve službách dánských a švéd-
ských vojsk roku 1634. Beneš Pražma, ten, který naléhal na vyzrazení zpovědního
tajemství, ztratil jen část majetku a na přímluvu opavských stavů dostal milost. Václav
Bítovský prchl, statky mu byly zkonfiskovány. Albrecht z Valdštejna ho zajal ve Slez-
sku. Vyslýchali ho pak v Brně na Špilberku a tam byl z rozkazu císařova popraven dne
15. března 1628. Komenský jej za jeho statečnost při výslechu útrpným právem, kdy nic
neprozradil, a pro slova jeho listu na rozloučenou s manželkou nazývá symbolicky mu-
čedníkem, i když bez náboženského podtextu. Kardinál Dietrichštejn napsal v jednom
svém listě o pánu Bítovském tato moudrá slova: „Já nebohého starce lituji a nepřeji mu
toho neštěstí. Mohl v Němcích pokojně seděti, ale nic se neděje bez vůle Boží.“ Když se
dověděl, že Bítovský bude vyslýchán útrpným právem, psal svému známému: „Tento
postup s ním mne do srdce ranil. Neboť mám za to, že lidé, kteří jsou všichni z jedné krve
a všichni neštěstí podřízeni, mají vůči sobě užívat mnohem spíše milosti a slitování nežli
tvrdosti, tím více, když už sám Bůh náš dosti přísnosti užívá. Obecně se pak nachází
v církevních i světských historiích, že pakli se příliš přísnosti zneužívá, pomsta Boží na
to brzy následuje.“ Věru, slova hodná rozvážného a zbožného muže.
Z osob, s nimiž jsme se ve vypravování setkali, nutno ještě vzpomenout Karla staršího
ze Žerotína. Byl to český bratr. Nesouhlasil s povstáním a zrazoval od něho; zůstal císaři
věrný. Proto mu také bylo dovoleno zůstat ve vlasti. Po Bílé hoře však odešel dobrovol-
ně do Slezska, aby mohl být ve styku s vystěhovanými bratrskými kněžími. Odtamtud
spravoval své statky. Nakonec zemřel na svém zámku v Přerově roku 1636, v témže
roce jako kardinál Dietrichštejn, s nímž si rozuměl a s nímž také sdílel osud domácího
vězení v Brně. Pohřben je v žerotínské hrobce při bludovském kostele.
Když ležel Jan Sarkander zubožený na slámě, přikrytý svým kněžským talárem, nikdo
neslyšel od něho ani slůvka proti nepřátelům. Pro víru vynaložil vše. Ale ublížit člově-
ku – to za žádnou cenu! A to je znamení svatosti a zároveň i příklad pro naše časy – pro
naše smýšlení a jednání.
Úmysl dnešní modlitby: Za lásku k bližním, k přátelům i nepřátelům.
Závěrečná modlitba ( každý den po májovém čtení )
Svatý Jene Sarkandře, veliký ochránce naší krásné země, ozdobo a chloubo Moravy,
vypros nám věrnost víře otců, věrnost povinnostem stavu za všech okolností a dětin-
nou důvěru k naší Matce, Vítězné Ochránkyni Moravy!
Úmysl dnešní modlitby:
Za lásku k bližním, k přátelům i nepřátelům.......Otče náš + Zdrávas na modlitební úmysl dne.
.
