Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. Obdařils ho mocí nade všemi lidmi, aby dal věčný život všem, které jsi mu dal. Věčný život pak je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Já jsem tě oslavil na zemi: dokončil jsem dílo, které jsi mi svěřil, abych ho vykonal. Nyní oslav ty mne u sebe, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal a zachovali tvoje slovo. Nyní poznali, že všechno, cos mi dal, je od tebe; vždyť slova, která jsi dal mně, dal jsem jim. Oni je přijali a skutečně poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal. Já prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji; a všechno mé je tvé a všechno tvé je mé. V nich jsem oslaven. Už nejsem na světě, ale oni jsou na světě; a já jdu k tobě.“

Homílie

6x zaznívá v té velkněžské modlitbě, kterou jsme slyšeli slovo oslav a jeho různé podoby. Nejzajimavější je to poslední v předposlední větě, kdy Ježíš říká "V nich jsem oslaven". V těch předcházejících Ježíš mluví o oslavení Otce nebo Syna. Ale v tomto posledním slově, říká, Ježíš, že je  oslaven v nás. A to je zajimavé. Jak může být Ježíš oslaven v nás ?  V liturgických textech, které tu rozdáváme a jsou pod křížem k rozebrání, se dočteme, vždyť jsme hříšní, slabí, selhávající lidé. Právě v tom je ta zajimavost, kterou poznal i sv.Pavel, který o tom také píše "když jsem slabý, právě tehdy jsem silný. Takový paradox ! Ve slabosti člověka je síla. Slabost zůstává slabostí. Pavel ale má na mysli sílu, kterou dává Bůh člověku právě v té slabosti. I dnešní májové čtení o Janu Sarkandrovi, jenž, je na našem webu, uvádí, že společníci, jenž byli uvězněni s Janem jen obdivovali jeho trpělivost. Jan prohlásil: „V největších bolestech cítím největší útěchu a nevšímám si muk.“ To bylo ovoce jeho modliteb a vztahu s Pánem. Sv.Pavel měl nějaký vážný problém, který mu komplikoval život a proto prosil Pána, aby mu odňal toto trápení. Ježíš mu řekl:"Stačí ti moje milost. Síla se tím zřetelněji ukáže ve slabosti. Můžeme říci právě tím, je Ježíš oslaven v nás, protože nám uděluje sílu ve slabosti,která člověka pozvedá, drží, tak jak držela Jana Sarkadra až do úplného vydechnutí. Za to bychom měli Ježíše chválit a jemu děkovat. jedná se o jasné okamžiky, kdy poznáváme, že Pán je s námi.

Jestliže se dnes připravujeme na seslání Ducha sv., tak bychom měli především myslet na to, že on přichází jako ten silný do naší slabosti. Řekli jsme, že jeho prvořadým úkolem bylo zpřítomnit Ježíše v našem srdci. Když to apoštolové zakusili, nepotřebovali vidět Ježíše, protože ho měli v srdci. Bylo to víc než ho vidět. A za 2-hé, Duch sv.nám bude dávat sílu v naší slabosti, abychom zvládli nejrůznější trápení a těžkosti, jenž nám působí druzí lidé a abychom zvládli i vlastní slabosti, kříže, bolesti. 

Na webových stránkách máme uveřejněnu novénu k Duchu sv. Je možné využít těchto impulsů. Naši přípravu ve všech 3 farnostech jsme svěřili sv.Ritě z Cascie - matce a řeholnici, která obzvlášt prožívala těžkosti svého okolí a bolesti ale měla přitom neuvěřitelnou vnitřní sílu ducha.     

Sv.Rito, oroduj za nás.