Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“

Májové čtení

Úvodní modlitba (každý den před májovým čtením)


Bože, na přímluvu Panny Marie, Vítězné Ochránkyně Moravy, a svatého Jana Sar-
kandra, Tě prosíme: Probuď Moravany a rozněť v nich radost z evangelia. Dej jim
pochopit, že toto je poklad cennější než jakýkoli jiný a že ten, kdo ho našel, ho musí
předávat dál. Dej všem ducha apoštolátu, mnoha mladým mužům dej povolání ke
kněžské službě a mladým ženám k zasvěcení se Kristu, aby společně budovali Tvou
Církev a horlivě usilovali o spásu duší. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Vliv jezuitů
Asi jako šestnáctiletý jinoch přišel Jan Sarkander – podobně jako předtím jeho
bratr Mikuláš – na latinské školy otců jezuitů v Olomouci.
Jezuity čili Tovaryšstvo Ježíšovo založil Španěl svatý Ignác z Loyoly roku 1540,
aby byli vždy pohotovi k službám papeži. Do Olomouce je uvedl čtvrtý před-
chůdce Stanislava Pavlovského biskup Vilím Prusinovský roku 1566. Zamýšlel
vybudovat v Olomouci univerzitní studium („studium generale“). Tento úmysl byl
uskutečňován postupně a zvolna. Teprve rok po smrti Prusinovského (zemřel roku
1572) potvrdil jezuitskou kolej v Olomouci papež Řehoř XIII. Císař Maxmilián
II. jí udělil právo, „aby všichni a jednotliví studenti a žáci, kteří u jezuitů v řeče-
né koleji budou poslouchat přednášky a budou shledáni hodní a způsobilí,
mohli a měli býti od nich povýšeni ke kterékoli hodnosti zdarma a podle obyčeje
řádového a aby ti pak takové cti a vážnosti stále požívali, jako kdyby na kterékoli
univerzitě německé, italské, španělské a francouzské byli povýšeni“.
S podporou biskupa Pavlovského budovali jezuité své studijní ústavy dál. Půso-
bením papežského vyslance Antonína Possevina založil papež Řehoř XIII. u olomouckých
jezuitů nadaci, z níž mělo být v jejich ústavu vydržováno 50 studentů ze sever-
ských zemí (tedy dnešního Švédska, Norska, Finska, Dánska, dále Pomořan, Prus-
ka, Livonska, Ruska a z Uher). Tak v Olomouci vyrůstala inteligence, od níž se
očekávalo, že bude doma působit ve prospěch katolické víry.
Ve studiu se věnovala největší péče latině. Je to jazyk dnes sice mrtvý, ale doko-
nalý. Jeho studiem se žáci učili a doposud učí správně myslet, přesně se vyjadřo-
vat a vyjadřovat se i krásně. Neboť jakkoli mnoho záleží na tom, co kdo říká, tak
nejednou více záleží na tom, jak to kdo řekne. Sdělovaná pravda nás více zaujme,
jestliže se nám její sdělení líbí. Živé slovo je nejběžnější prostředek, jímž se člo-
věk projevuje. Sám Spasitel zjevil převážnou část svatých skutečností právě živým
slovem. Doprovázel je ovšem „světelnými obrazy“ svých skutků.
Jezuitští žáci byli vedeni nejen k tomu, aby dovedli poznanou pravdu pěkně vy-
jádřit, ale i k tomu, aby dovedli podle pravdy žít. Pracovní den začínával u nich
velmi záhy mší svatou. Vyučování začínalo již o půl sedmé hodině a trvalo jen dvě
a půl hodiny. Odpolední, stejně dlouhé vyučování začínalo v jednu hodinu. Kromě
přednášek a soukromého studia se žáci zdokonalovali studijními rozhovory mezi
sebou, disputacemi, řečnickými cvičeními i pořádáním divadel – ať už venku na
dvoře, nebo i v kostele, někdy též v biskupském paláci.
Hlavní prázdniny nebývaly delší než jeden měsíc. Více volna však bývalo během
studijního roku, takže studenti měli možnost probíranou látku skutečně prožít. Ne-
učilo se nakvap.
Vyspělí žáci byli po několika letech zapsáni do matriky některé univerzity nebo
akademie. To bývalo spojeno s veselou studentskou slavností, zvanou beánie. Za-
pisovaní studenti si při ní museli vytrpět lecjakou taškařinu.
8. června roku 1597 se takové beánii podrobil Jan Sarkander. Byl zapsán do matri-
ky olomoucké akademie. Spolu s ním bylo přijato na vysoké studium ještě
21 beánů (z toho 9 Slezanů, 4 Poláci, 2 Uhři a 2 Němci). Všech žáků bylo tou do-
bou u jezuitů v Olomouci asi 600. Na tehdejší poměry to byl slušný počet. Studium
a soužití žáků z různých národů jen více rozšiřovalo jejich duševní obzory.
Jak studoval Jan Sarkander a jaké bylo jeho chování? Nemáme o tom žádné po-
drobnější doklady. Víme ovšem, že se z něho stal přesvědčený kněz a že dobojoval
dobrý boj. Tato velikost, kterou, žel, povrchní a tělesný člověk nechápe, nespadne
nikomu do klína. Bývá výsledkem tisícerých poctivě udělaných maličkostí. V po-
řádné stavbě nelze bez ošklivých následků vynechat kus zdiva. Ve složitém stroji
musí být každá součástka spolehlivá a na svém místě. Náš organismus se vyvíjí
tím zdravěji, čím spořádanější je každá jeho buňka.
Duch Jana Sarkandra vydržel velký nápor různých názorů, mínění a nepřátelství.
Asi by neobstál, kdyby jeho charakter nestál na pevných, hlubokých a poctivých
základech. Tyto základy si člověk hloubí a buduje ve svém srdci a ve své povaze
v mládí. Mladý student Jan Sarkander jistě nešidil základy svého vzdělání a své
sebevýchovy. Ztratil na studiích své mládí? Anebo v něm vyzískal hodnoty pro
celý život?

Závěrečná modlitba ( každý den po májovém čtení )

Svatý Jene Sarkandře, veliký ochránce naší krásné země, ozdobo a chloubo Moravy,
vypros nám věrnost víře otců, věrnost povinnostem stavu za všech okolností a dětin-
nou důvěru k naší Matce, Vítězné Ochránkyni Moravy!


Úmysl dnešní modlitby:

Za mládež, aby viděla svou radost ve splněných úkolech. ........ Otče náš + Zdrávas na modlitební úmysl dne.