Včera jsme v kostele zažili zázrak! Dlouhé týdny jsme se snažili zpřístupnit bohoslužby online. Naučili jsme se výrazy, o kterých jsme do té doby neměli ani tušení (myslím tím samozřejmě výrazy odborné…, i když přiznávám, někdy mě napadaly i ty "druhé"…). "Přešaltrovali" jsme se na poloviční "ajťáky" (možná nám fandím, jsme spíš čtvrtinoví…). Moji noční můru - špatně zahraný akord - vystřídaly jiné, mnohem krvelačnější bestie - výpadek wifi, nefunkční kamera, roušková kontrola z hygieny…
Nebyly to moc slavnostní Velikonoce. Chybělo nám společenství. Hodně chybělo. Nám všem. Dokonce i Kristus z obrazu Božího milosrdenství se usmíval trochu posmutněle. A svatý Vavřinec na oltářním obraze vysloveně trpěl…
Teď se můžeme alespoň s některými z vás setkat. A i když se navenek zase tolik nezměnilo, prožívání mše svaté je hned jiné.
A včera jsme zažili zázrak!
Chrámem zazněl dětský pláč! Věc, kterou normálně vnímáme jako rušivou. Věc, kterou se snažíme odfiltrovat. Včera se pro nás stala symbolem. Naděje.
Kdo by byl řekl, že teď, v této podivné velikonoční době, zažijeme Vánoce…
P.S.: …cestou z kostela mi zněla v uších tato píseň. Můžete ji slyšet ve skvělé komedii Sestra v akci. Tak až Vás přepadne "blbá nálada", tak si film pusťte. A píseň si zazpívejte. Klidně i na veřejnosti. Že budete vypadat jako blázni? No,…budete. Ale jako miminu vám to taky nevadilo, ne?
Šťastný to den (šťastný to den)
Šťastný to den (šťastný to den)
Kdy Ježíš smyl (kdy Ježíš smyl)
Kdy Ježíš smyl (kdy Ježíš smyl)
Ježíš smyl (kdy Ježíš smyl)
Smyl všechny mé hříchy (šťastný to den)
Šťastný to den (šťastný to den).
