Ke slovům otce Františka mě napadly ještě další dopravní značky právě pro dnešní dny.
Například značka Stůj, dej přednost v jízdě. Papež František sice zmiňuje značku zákaz zastavení ve smyslu, že nesmí ochabovat a zastavovat naše láska, naše práce a otevřenost. Avšak zastavit někdy máme my sami ve své duši a dát přednost pokoře před pýchou - ve své lásce dát přednost druhým. Pokora je zbraní proti všem hříchům, píše Juraj Hajkovský v knize "Drakobijce", ze které mohu čerpat nejen děti, ale i dospělí. Nechtějme předjíždět a být první.
Můžeme zastavit naši duši na parkovišti a pomodlit se růženec, ke kterému nás vybízí Panna Maria.
A potom třeba i změnit směr jízdy, jak říká otec František. Anebo naopak poslechnout zákazu odbočení a vytrvat na naší cestě i přes těžkosti.
Začátkem listopadu zastavíme u jednosměrky. Duše v očistci nemohou jet zpět. Čekají na naše modlitby. Čekají, až se otevře závora, až přejede vlak s našimi modlitbami a oni budou moci pokračovat dál do ráje. Záleží na nás. Bůh nám jasně dal tu moc přimlouvat se za naše drahé zemřelé. Sv. farář Arský vysvětluje: „Musíme se za ně mnoho modlit, aby se oni mohli mnoho modlit za nás.“
Způsob, jakým se Ježíš dotýká zemřelých, které mu přinášíme v modlitbě, je tajemstvím, jenž pochopíme, až s ním budeme v nebi. Víme však, že když se modlíme za mrtvé a oni odevzdají svůj život Ježíši Kristu a naplňují tak jeho vůli, lidé jsou uzdravováni. (pastorace.cz KMA)
„… mrtví uslyší hlas Božího Syna …“ (Jan 5,25)
Přejme sobě i našim drahým zemřelým správný směr, který vede k Cíli!
