Čemu vůbec věřím? Viděl jsem někdy skutečně New York? Nebo podmořské hlubiny? A zkusil jsem si chodit po Měsíci? Nikdy jsem neviděl ani indiány, ani eskymáky ani poušť. Přesto věřím, že všechno toto existuje. Věřím, že ti, co někde byli, o tom podali pravdivé zprávy. Věřím své rodině, svým přátelům, věřím církevním autoritám, věřím svým nadřízeným, učitelům... Věřím řidičovi autobusu, že přijede zavčas a že mě zaveze kam má. Věřím prodavačce, že správně spočítala můj nákup. Věřím v domluvu s druhými. Denně se spoléháme na svou důvěru ve druhé lidi.

A co prorok Izaiáš? O čem podává zprávu? Skutečně viděl ráj? Viděl, jak lev žere slámu a vlk bydlí s beránkem? Mluví Izaiáš pravdu? Věří sám tomu, co píše? Jak tomu rozumí?

Co to znamená pro mě? 

Izaiáš byl prorok. Nějakým způsobem tedy tato slova slyšel od Hospodina. 

Na co bych se já sám Izaiáše zeptal?

A na co bych se zeptal samotného Hospodina?

Zkusme jim položit každý sám několik otázek. A zkusme si je třeba také sami zodpovědět.

Možná poznáme v našem srdci ten předobraz ráje, odkud jsme vyšli. Ráje, kde není hřích, a kam se máme zase všichni vrátit. Ráje, po kterém z hloubi srdce toužíme. Ráje, od kterého se ale denně svým chováním vzdalujeme. 

Co mohu udělat, abych se tomuto ráji přiblížil?