Ten v horách zemřel, tak neviděl ani svou druhou dcerku Julii. Máma je švadlena. Začali jsme bydlet u farmáře a máma s ním začala i žít. Bála se, že jinak by nás neuživila. Ale farmář Manuel je sobecký a zlý člověk. Chtěl za ženu i mě. A chtěl se mnou tancovat na slavnosti. Když jsem ho odmítla, rozzlobil se, viděla jsem, jak surově zmlátil mámu, a přestal mi platit školu. Naštěstí mě řeholní sestry nechali ve škole dál, zdarma. Domů jezdím jen na prázdniny. Kvůli mámě a sestře, jinak bych ve škole zůstala na internátu. Líbí se mi tam. Možná hlavně proto, že to vedou ty sestřičky, saleziánky. Chtěla bych být jednou z nich.

Při prvním svatém přijímání jsem si předsevzala toto:

1. Můj Bože, chci Tě milovat a Tobě sloužit celým svým životem. Proto Ti obětuji svou duši, své srdce, sebe celou.

2. Chci raději zemřít, než Tě urazit hříchem. Proto se budu stranit všeho, co by mě mohlo od Tebe oddálit.

3. Rozhodla jsem se dělat to, co vím a co dokážu, abych Tě poznala a milovala. Chci se obětovat za všechny nepravosti, jakých se dennodenně dopouštějí lidé, hlavně moji nejbližší.

Denně se modlím za svou maminku, aby dokázala odejít od zlého Manuela a nežila s ním v hříchu. „Děkuji Ti, Ježíši, žes mě vyslyšel a můj život přijal za mou maminku.“ Byla má poslední slova. Moje maminka skutečně potom vykonala celoživotní svatou zpověď a při mé pohřební mši svaté přijala Pána Ježíše do svého srdce i do svého života.