Blog farnosti

O Vánocích si připomínáme odmítnutí, nepřijetí od vlastní rodiny. Vždyť svatý Josef i Panna Maria šli do města, odkud pocházely oba jejich rody, měli tam příbuzné, klepali na ně, prosili o nocleh, ale všichni příbuzní je odmítli. Odmítli je i cizí. Člověk dnešní doby by byl z toho zoufalý.

Celý život někam jdeme. Je to tak? Co si o tom myslíte?

V každé naší buňce, v každém atomu, prý běhají elektrony a neutrony kolem jádra. Krev také pořád proudí. Stejně tak i dech. Projevem života je pohyb. Takže život nemůže zůstávat neměnný, pořád stejný, ale musí se nutně nějak měnit, tedy někam jít, a taky nově tvořit, takový je jeho zákon.

Jihočeský podcast s vodňanským farářem Josefem Prokešem, autorem knihy Pán se stará: "Hlavním dárkem by letos k Vánocům mělo být setkání s lidmi..." (70 minut příjemně inspirativního předvánočního přemítání)

Spíš. A najednou tě něco vzbudí. Někdo rozsvítil. Co se děje? Kdo uprostřed noci vstal, rozsvítil v ložnici a tím světlem tě vzbudil? A proč to udělal? Je to nepříjemné. Chceš přece spát!

Mrzne, až praští, ranní zima zalézá pod nehty, kolem černočerná tma a jen sníh křupe pod nohama-to je ten pravý čas adventní, to jsou roráty!
Ale kde se vlastně vzaly?

Když jsem byla malá, maminka mi každý večer vyprávěla pohádky. Nejraději jsem měla právě tuto, O dvou jablkách:

Co všechno během dne vidíme? Co sledujeme, na co se díváme? 

Slepec Bartimaios zvolal: "Pane, ať vidím." A Ježíš uzdravil jeho slepotu. 

I nás se Ježíš ptá, stejně jako Bartimaia: "Co chceš, abych pro Tebe udělal?"

Děťátko jelo v kočáře na svou obvyklou procházku. Vezla jej ustaraná mladá maminka. Potřebovala koupit hlavně suroviny na vánoční pečení. Bude slavit Vánoce poprvé se svým mužem a děťátkem a neví, jak to všechno zvládne. A hlavně, nezbývají jim peníze, aby mohli nakoupit rodině vánoční dárky. A tak má starosti. A jakoby už dopředu slyšela, jak manžela bude její bratr a táta pomlouvat, že nedokáže vydělat dost peněz. A manželova babička a maminka bude pomlouvat ji, že se o něj nedokáže postarat, že nedokáže dobře uvařit a napéct...

Dívali jste se někdy na oblohu plnou hvězd? Asi ano. Na hvězdárně jsme pozorovali jednu hvězdu nejprve očima a potom jsme se na ni podívali dalekohledem a zjistili, že to jsou vlastně hvězdy dvě, ale tak blízko u sebe, že vypadají jako jedna.

Proč pozorujeme hvězdy v noci? Protože jsou rozeznatelné jen potmě. Ve dne zář hvězd zastíní záře Slunce a žádná z hvězd není vidět, i když tam jsou.

A proč zrovna toto připomínám?

Modleme se spolu s otcem Anselmem Grunem:

Nebudete-li jako děti, nevejdete do Božího království. Tak nám to řekl Pán Ježíš. Co to pro nás ale znamená konkrétně? Máme si snad lehnout zpět do kočárku, nechat se krmit a obskakovat?

Pán Ježíš to myslel duchovně. Jak mít duši jako dítě?

Modleme se spolu s Anselmem Grunem:

Takže milé děti, jestli k vám přišel sv. Mikuláš a nezná odpověď na tuto triviální teologickou otázku, obávám se, že je to Mikuláš poněkud "fejkový"...

řekl Ježíš. Ale v hebrejštině. V Bibli čteme, že Bůh říká: "Ztiš se a slyš" (Dt 27,9) A Ježíšovu výzvu "Bděte" vysvětluje papež František jako "Dávejte pozor. Buďte vnímaví."