Blog

Budem jedno tělo II

Budem jedno tělo II

Církev je nazývána TĚLEM Kristovým. Ne těly, ale jedním tělem. Když se v kostele rozhlédneme kolem sebe, vidíme jedno tělo? Vidíme sebe jako součást tohoto jednoho těla? Zřejmě nás to ani nenapadne. A přece - svaté přijímání se latinsky nazývá comunio, což znamená SPOJENÍ, PROPOJENÍ. Pán Ježíš Kristus nás spojuje do svého těla, abychom byli jedno. Když každý z nás přijímá Ježíše Krista, fyzicky do svého těla v podobě chleba, tak naše těla jsou tímto tělem takto spojena. 

Uvědomujeme si to při svatém přijímání? A přijímáme vůbec Pána Ježíše při bohoslužbě? 

Číst dál
Náboženství na Horním Lapači a na faře v Žeranovicích

Náboženství na Horním Lapači a na faře v Žeranovicích

Náboženství na Horním Lapači a v Žeranovicích na faře bude probíhat od října 2022

POZOR ZMĚNA!

Náboženství na Horním Lapači v zasedací místnosti obecního úřadu pro děti 1. - 9. třídy bude bývat každý týden ve STŘEDU od 16:15. Začneme 5. 10. 2022.

Náboženství pro II. stupeň ZŠ bude probíhat na faře v Žeranovicích ve ČTVRTEK od 18:30. Začneme 13. 10. 2022. 

kontakt na paní katechetku Hanu Zavadilovou tel.: 723 914 812

Důstojnost a svoboda

Důstojnost a svoboda

Říkejme mu třeba Karel. Již na základní škole dával opisovat spolužákům své písemky. Odmaturoval se samými jedničkami. Vystudoval vysokou školu. Stal se vědcem. Mohl si dovolit luxusní auto a drahé oblečení. Měl prestižní zaměstnání, a tedy i uznání ve společnosti. Lidé s ním mluvili s úctou a s respektem.

Spolužáci ze "základky" pořádali po letech sraz. Karla zajímalo, jak jeho bývalí kamarádi žijí.

Číst dál
Budem jedno tělo, budem jedna duše...

Budem jedno tělo, budem jedna duše...

V ráji, se Adam ani Eva zpočátku nestyděli. Neměli proč. Jejich tělo a duše byly nerozděleny, neporušeny, byly v jednotě se Stvořitelem. Žili jeden pro druhého a žádný z nich se nezabýval sám sebou. Darovali se jeden druhému. Jejich těla byla chrámem, kde přebýval Bůh. A zároveň Adamovo tělo bylo z dechu Boha a Evino tělo z žebra Adama, takže byli "jedno tělo a jedna duše". Žili v naprosté otevřenosti, důvěrnosti a přátelství této trojice: Bůh, Adam, Eva. 

Do tohoto vztahu nás Bůh chce vrátit. Do života, ve kterém jsme pro druhého bezvýhradným a bezpodmínečným DAREM. A nezáleží na tom, zda člověk žije zasvěceným životem a je darem pro společenství lidí nebo zda žije v manželství a je darem pro manžela či manželku.

Číst dál
Houslista - příběh podle pravdy

Houslista - příběh podle pravdy

Seděl na mostě ve velkém městě a hrál na housle. Prsty levé ruky obdivuhodně obratně kmital a mačkal struny, druhou tahal smyčec tak, že se do daleka linuly krásné melodie. Lidé však chodili netečně kolem. Měli jiné starosti. V jejich uších zněl hluk projíždějících aut a cinkot blízké tramvaje, na kterou spěchali. Často se také ozvala siréna sanitky z nedaleké nemocnice.

Houslista seděl celé odpoledne na kraji chodníku na svém invalidním vozíku. Dlouhé, prázdné nohavice plátěných kalhot měl zastrčené pod sebou. Před sebe položil manžestrovou čepici. A hrál. Vypadalo to, že hraje spíš pro sebe než pro kolemjdoucí.

Asi deset metrů od něj se zastavila dívenka se školní taškou na zádech.

Číst dál
"Jsi dobrý jako chléb"

"Jsi dobrý jako chléb"

říkají Francouzi, když chtějí někoho pochválit. Vnímáme chléb také tak?

Vítáte hosta chlebem a solí? Zřejmě ne. Dnes je asi zvykem spíše rozbalit sušenky, chipsy, čokoládu, v lepším případě nabídnout hostům nějakou buchtu. Kdo z nás jí suchý krajíc chleba? Zvykli jsme si na různé chutě a jsme vybíraví. Někdy jíme jen proto, že máme chuť a ne hlad. Hodně lidí jí jen to, co jim chutná, často si na jídle zakládají a mnohdy za něj dávají spoustu peněz. A někdy se lidé přejídají. Možná si ani neuvědomují, že obžerství je jedním z hlavních hříchů. Nebyla jednodušší doba, kdy člověk neměl na výběr a byl vděčný za jednoduché jídlo?

Číst dál
Síla matčiny modlitby

Síla matčiny modlitby

"Moničko, dojdi pro víno," posílali mě rodiče jako malou se džbánem k výčepu. Chodila jsem ráda. Víno mi totiž zachutnalo. Pokaždé jsem se postavila na chvíli za roh, aby mě nikdo neviděl, a něco upila. 

"Ty seš stejně ochlasta, já to vím!" zakřičela na mě jedna mladá služka, se kterou jsem se pohádala. Zastyděla jsem se. A vjela do mě zlost! Nikdo jiný, než ona, o tom nevěděl, že víno upíjím. A teď to prozradila! Mám chuť ji zmlátit.

Číst dál
Díky za úrodu!

Díky za úrodu!

"Zase brambory? Nechci pořád jíst brambory." říkal syn jako malý. Ale až začal sám pracovat, platit si svůj nájem a veškeré výdaje, a často s výplatou nevyšel, to potom s radostí přijel domů, když se zrovna vybíraly brambory: "Jé, brambory, výborně! Nebudeme se muset starat o to, co jíst! Budeme mít zase plný sklep!" a s radostí šel na pole. 

Člověk je vděčný až když pozná nedostatek.

Lidé, kteří zažili dobu války, nedostatek a potraviny na lístky, tak by například nikdy těstoviny nenatírali temperou nebo nelepili na papír jako se to dnes běžně dělá ve školách. Znovu se musíme naučit VÁŽIT SI JÍDLA a ŠETŘIT.

Země vydala své plody, Bůh nám žehná, Bůh náš. (Žalm 67,7)

Číst dál
Nevděčník anebo světec?

Nevděčník anebo světec?

Bylo mi dvanáct let. Na návštěvu k nám přišla sousedka a povídala, co právě viděla ve městě. Zaslechla jsem ten rozhovor a přemýšlela nad ním:

Číst dál
Farnost do kapsy - do mobilu

Farnost do kapsy - do mobilu

Číst dál
Dary Ducha svatého nejsou odměna za výkon!

Dary Ducha svatého nejsou odměna za výkon!

Logicky to tak funguje - když se o něco snažím, když trénuju, když něčemu věnuji čas, tak bych měl vidět výsledky. Jestliže mě přijmou do týmu extraligových hráčů, znamená to, že něco umím, a taky že musím ještě víc makat, abych nezklamal - a abych dostal odměnu, třeba medaili.

Když se člověk třeba přihlásí k biřmování, musí taky něco "vykonat". A není toho málo. Musí se účastnit příprav, napsat dopis, přečíst evangelium, žít podle desatera.... a "za odměnu" dostane toho Ducha svatého. NENÍ TO TAK! Jestliže to teda někdo "nezvládne", jestliže je slabý, klesá opakovaně v některém bodu desatera, má komplikace v životě a nedaří se mu číst Bibli... Co s tím? 

Číst dál
Vtipem proti zlu

Vtipem proti zlu

Ahoj. Já jsem Dominik. Je mi patnáct a stalo se mi něco nečekaného, a zároveň se mi vlastně plní i mé největší přání. Ale povím vám o sobě od začátku: Můj táta je kovář a máma švadlena. A lidi jim moc neplatí. Ale to nevadí. I když je nás doma 11 věčně hladových dětí, vždycky se o sebe nějak postaráme. Máme se rádi a je u nás veselo - vymýšlíme si vtipy, předvádíme různá divadla, až jde někdy rodičům z nás "hlava kolem". 

Číst dál
Pro jednou se přece nic nestane...

Pro jednou se přece nic nestane...

...A navíc to přece dělají všichni.

Slevíš ze svého požadavku jednou, pak podruhé... a pak už to přestaneš řešit, protože je dost náročné zase nastavit původní pravidla. Svět se nezbořil při porušení jednou, nezboří se ani podruhé. Jaké máte zkušenosti?

Číst dál
Nezkrotný i přemýšlivý Gusta

Nezkrotný i přemýšlivý Gusta

Čus kámo.

Taky jsou Tvoji rodiče každý jiný a ty nevíš, koho poslouchat, kdo má pravdu? Můj táta nadává mámě, ať mi neplete hlavu s Ježíšem, který žil před 350 lety, protože už máme dost bohů, starších a mocných - jak římských, tak afrických. (Bydlíme totiž na severu Afriky.) Tak na co ještě přibírat dalšího boha? Táta se modlil k bohům aby mu dali peníze, a dostal peníze i významné postavení - kariéru římského úředníka, takže  jiné další bohy nepotřeboval. Nepochopil jsem, proč se máma modlila zrovna k tomu Bohu, který byl chudý jak nejubožejší žebrák a k tomu ještě visel na kříži. 

Číst dál
O modlitbě

O modlitbě

Co obdivujete na svých rodičích, prarodičích nebo přátelích? Někdo umí péct dobré buchty, jiný třeba opravit elektřinu či auta. Děti, když vidí na někom něco zajímavého, chtějí ho napodobovat a naučit se to také.

Stejně na tom byli i Ježíšovi učedníci - ti obdivovali Ježíše.

Číst dál